• Zlatá pecka

Škoda, že mě děda neslyší


Tomáš Benedikt

Pro profesionální hudební svět ho objevila sopranistka rumunského původu Anda Louise Bogza, která jej pozvala jako svého hosta předvánočního koncertního turné s Filharmonií Hradec Králové, když mu bylo pouhých deset let. Od té doby se Tomáš Benedikt, nadějný akordeonista z Litomyšle, prakticky nezastavil.


Tomáši, dnes jsi už ostřílený muzikant. Ale vzpomeneš si na chvíli, kdy jsi poprvé stál na jevišti, za tebou osmdesátičlenný orchestr, vedle tebe operní hvězda a před tebou 600 posluchačů?

Na to se nedá zapomenout. Byl jsem na vystoupení mojí paní učitelkou Jarmilou Hájkovou dobře připravený, ale když jsem usedl na jevišti na židli a podíval se do hlediště, roztřásla se mi kolena. Ale už se nedalo nic dělat, musel jsem to zvládnout. Ostatní koncerty turné už byly v pohodě, hlavně ten v Praze jsem si dokázal užít.


Jak jsi se vlastně dostal k akordeonu?

Akordeon na mě zbyl. Když se doma rozhodovalo, na jaký nástroj se půjdu učit hrát, tak na klavír už hrál brácha Jakub, na housle doma nikdo neměl uši a tak zbýval akordeon. Až později jsem se dozvěděl, že jsem už v pořadí 4. generace akordeonistů v rodině.


Tvůj táta tedy hraje také na akordeon?

Nehraje. Začal se učit klasickému zpěvu, ale nechal toho, protože zjistil, že bude lepší, když nechá tu slávu jiným. Ale zpívá rád a operu miluje. Na akordeon hrál můj děda, praděda a prapraděda. A mně je moc líto, že mě už můj děda neuslyší, protože zemřel brzy na to, co jsem měl první veřejné vystoupení. Doufám, že by měl ze mě radost.


Uvědomuješ si, jaké máš štěstí, že spolupracuješ s elitními umělci?

Ano. Myslím si však, že jsou ještě nadanější mladí akordeonisté než já, ale já mám zkrátka to štěstí, že se můj táta pohybuje mezi uměleckými špičkami a že má hodně kontaktů a je skvělý manažer.


To je možná pravda, ale bez tvého talentu a píle by byly tátovi kontakty k ničemu.

Asi ano. Táta říká, že jednou docením to, jak mě honil, abych co nejvíce cvičil. Říká, že talent zavazuje. A že je mojí povinností k němu přidat píli a cílevědomost.


Na tvůj vánoční koncert sis pozval světovou operní legendu Gabrielu Beňačkovou jako hosta v programu. A ona tě opravdu přijela do Litomyšle, do vyprodaného Smetanova domu podpořit. To rozhodně není jen tak.

Však tomu málokdo věřil, že opravdu na koncert přijede. Světová superhvězda! Ale popravdě, zase tak těžké to nebylo. Rodina Gabriely Beňačkové a naše rodina se dlouhá léta přátelí. Ale stát s ní na jednou podiu, a dokonce ji doprovázet při zpěvu, to byl můj sen.


Nevystupuješ pod jménem Tomáš Sršeň, ale jako Tomáš Benedikt. Proč? To vymyslel táta. Tomáš Benedikt je moje celé křestní jméno, tak se opravdu úředně jmenuji. A tátovi to přišlo jako umělecké jméno zajímavé. V deseti letech jsem o tom nepřemýšlel, ale dnes se mně to líbí také.


Nyní Tě pozvala ke spolupráci mezzosopranistka Dagmar Pecková. Co vás společně čeká?

Jednu věc už máme za sebou. V rámci jejího festivalu Zlatá Pecka proběhnul nedávno benefiční koncert pro chrudimský hospic. Paní Pecková pozvala mě a mého bratra Jakuba, abychom s ní na koncertu vystoupili. A protože jsme snad neudělali ostudu, čeká nás další spolupráce, dva koncerty v rámci festivalu Zlatá Pecka. První 30.8. v synagoze v Heřmanově Městci a druhý pak 5.9. v Koncertním sále radnice Prahy 4. Moc se s bráchou těšíme. Už proto že nás svojí bezprostředností a otevřeností naprosto dostala. Nevím, jestli svůj věk jen nepředstírá…

© 2019 Zlatá Pecka

Hudební festival Zlatá Pecka je zapsán jako významná událost do dokumentu Tvář Pardubického kraje.

Záštitu Festivalu Zlatá Pecka 2020 udělil hejtman Pardubického kraje pan Martin Netolický.

Festival se koná za podpory:

Camerata_logo.gif
Logo_RGB.png